Zpět

Staré tišnovské spolky

J edním z nejstarších spolků v Tišnově byl spolek střelecký, který se utvořil již v roce 1838. Sdružoval "smetánku města" včetně místní "zlaté mládeže". Hlavní činností členů byla střelba "do šajby" v letních měsících a popíjení červeného vínka na tzv. zahradě čili "šištótě" za Červeným mlýnem při cestě vedoucí k Březině. Stavení za nynějším koupalištěm se dosud říká "Na střelnici". Zde se odbývaly veškeré výlety, ať školní či měšťanské, až do let devadesátých a doznívaly ještě několik desítek let po vystavění sokolovny. Velikým přínosem střeleckého spolku bylo 36 "kvérů", které v roce 1848 opatřila městská rada revoluční národní gardě.

Střílelo se směrem k lesu do příkré stráně. Jednou za rok byla pořádána střelba královská a nejlepší střelec - král - byl v průvodu a s hudbou veden do spolkové místnosti "Na kavárně" u Pokorů v Dvořáčkově ulici.

V roce 1888, při 50. výročí trvání střeleckého spolku, bylo uspořádáno velké "čepobití" s pochodňovým průvodem. Bylo zhotoveno velké fototablo členů spolku a raženy pamětní medaile. Dnes připomíná zaniklý spolek několik ručnic a toto fototablo deponované v Podhoráckém muzeu.

V roce 1851 byl založen profesorem zemědělské katedry na filozofickém učilišti v Brně Františkem Dieblem Okresní hospodářský spolek v Předklášteří, jehož předsedou byl hrabě Alois Sérenyi z Lomnice. Profesor Diebel patřil mezi zanícené propagátory vědeckého zemědělství. Byl vydavatelem prvního česky psaného odborného zemědělského časopisu na Moravě před rokem 1848. Z posluchačů Dieblových vynikli: Gregor Mendel, zakladatel genetiky, Vincenc Brandl, moravský zemský archivář, František Sušil, sběratel moravských písní a mnozí další. Profesor Diebel dožíval podzim svého života v Tišnově- Předklášteří u svého syna, polesného Viléma Diebla. Předklášterská fara byla tehdy hájovnou. Druhý syn prof. Frant. Diebla, JUDr. Julius Diebel, byl v letech sedmdesátých činný v obecní správě města Tišnova.

Záznam ve farní kronice, psaný rukou faráře dr. Jana EV. Bílého, uzavírá životní dílo vědce a ušlechtilého člověka prof. Františka Diebla slovy: "Dne 13. června roku 1859 umřel zde v Předklášteří-Tišnově stařičký p. prof. František Diebel, horlivý a spanilomyslný vlastenec, byv dlouhá léta profesorem vědy ekonomické na filosofickém ústavě u minoritů v Brně. On založil tišnovský hospodářský spolek a mnoho českých učebných knih napsal. Pochován je po boku své manželky Kláry Dieblové, kteréžto hroby se nacházejí za kapličkou na hřbitově v Předklášteří, hned vedle panského odseku hřbitovního."

Ve spolku vojenských vysloužilců neboli veteránů se soustřeďoval společenský život Tišnova hlavně od let sedmdesátých.Spolek veteránů byl na tehdejší dobu spolkem humánním; mimo cíle určené Vídní podporoval onemocnělé členy, nemajetným vypravil důstojný pohřeb a v parádě doprovodil nebožtíka s hudbou ke hrobu. Pouze dvakrát za rok vyrukovali veteráni oficiálně - na narozeniny a jmeniny mocnáře Františka Josefa I. Při těchto oslavách bylo též stříleno z hmoždířů. Na Květnici dosud spatřujeme široký důl, z něhož "obršicmajstr" Brejl nebo Vácha s pomocníkem Grünwaldem pomocí dlouhého, na konci rozpáleného drátu pálili z hmoždířů k oslavám. Jednou za rok uspořádali veteráni spolkový ples, který se stal dostaveníčkem vládců města s panem c.k. okresním hejtmanem v čele. Náleželo tehdy k dobrému společenskému módu být přispívajícím členem veteránů. Již téměř vymřeli občané, v jejichž paměti byly vzpomínky na tehdejší slavné parády, kdy pod komandem měšťana Šlévra mašíroval početný oddíl veteránů za hřmotného hudebního doprovodu bývalého "regimentstambora" Czuryho, který do svého bubenického umu vkládal veškerý temperament svých uherských předků.

Založení Sokola v roce 1870, jeho dočasného zániku a obnovení v roce 1892 tišnovským vlastencem dr. Josefem Drbalem bylo vzpomenuto v článku "Špitálek" v červnovém čísle nešeho Tišnovska roku 1972.

Čtenářsko-pěvecký spolek Květnice v Předklášteří, založený roku 1883, míval vždycky téměř polovinu svého členstva z Tišnova. Studentský feriální klub Barák byl založen roku 1884. Zajímavým spolkem bylo Tišnovské písařstvo. Nosili čamaru, přes bedra slovanskou trikoloru s lyrou a na hlavě poděbradku. Mimo tyto spolky působila v Tišnově Učitelská jednota Budeč, odbor Ústřední matice školské, Spolek krejcarový, Vrtáci, Spolek katolických tovaryšů, Spolek hospodářsko-lesnický, Spolek okrašlovací a další sdružení, jejichž činnost byla méně výrazná, jako byl pěvecký spolek Svornost, vyčerpávající se pořádáním cudných večírků anenských a josefských, a dámy dobročinky s nóbl bály jen pro zvané.