Zpět

Předklášteří

Porta Coeli Portál

Areál kláštera Porta coeli (Brána nebes), budovaný původně v přechodném románsko-gotickém slohu, vyrůstal postupně od 13. století. V roce 1233 klášter založila pro řeholi cisterciaček královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I., za podpory svých synů - krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který je tu stejně jako zakladatelka pohřben. Dříve klášterní, od roku 1782 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s pětibokým presbytářem je mohutná trojlodní bazilika bez věže. Byl postaven v letech 1233-1239, zaklenut je žebrovou klenbou. Bohatě zdobený gotický portál v západním průčelí je unikátní uměleckou prací svého druhu v celé střední Evropě.

Veliké zalíbení musela najít začátkem 13. století česká královna Konstancie v krajině na soutoku říčky Loučky se Svratkou pod strmými vrchy, když se rozhodla právě zde vybudovat klášter Porta coeli a jako kajícnice zde v ústraní dožít. Do tohoto zapadlého koutu Moravy se zřejmě dostala přes hraniční hvozd po jedné ze zemských stezek z Čech při návštěvě u svého syna Přemysla - markraběte moravského v Brně. Klášterní areál a jeho využití prodělaly v průběhu staletí četné, někdy až drastické změny. Za husitských válek byl klášter vypleněn a obnoven až r. 1454. V r. 1619 byl zrušen moravskými stavy, avšak již r. 1625 byl obnoven. V r. 1782 z nařízení císaře Josefa II. došlo opět k jeho zrušení a klášterní velkostatek spadl do vlastnictví světských majitelů, kteří vlastní klášter dokonce využili k průmyslovým účelům. Roku 1861 koupil velkostatek ženský cisterciácký klášter v hornolužickém Marienthalu a až čtyřicet let nato se sem po stavebních úpravách opět vrátily řádové sestry. V r. 1950 byl klášter zrušen potřetí, řeholnice musely pracovat v zemědělství, například ve výkrmě prasat. Řádový život zde mohl být obnoven až r. 1990.

Porta Coeli

Pro potřeby obnoveného kláštera byl na místě staré sýpky postaven v letech 1900-1901 podle plánů stavitele Františka Pavlů nový kostel Nanebevzetí Panny Marie v novogotickém slohu (vlevo), protože původní klášterní kostel zůstal farním (vpravo).

Areál kláštera Porta coeli patří k nejvýznamnějším stavebním památkám České republiky. Kromě dobře udržovaného románsko-gotického jádra s unikátním portálem se zde zachovala řada dalších objektů, například barokní sýpka, bývalý pivovar, několik zahrad a části hradební zdi. V budově bývalého proboštství sídlí Podhorácké muzeum, které kromě trvalých expozic pořádá řadu krátkodobých výstava zprostředkovává průvodcovskou službu klášterním areálem. V sedmdesátých letech minulého století byl obnoven jeden ze tří rybníků, které kdysi klášter - i z obranných Kapitulní síň důvodů - obklopovaly.

K dalším významným památkám Předklášteří patří hřbitovní kostelík Nejsvětější Trojice v pozdně gotickém až renesančním slohu z r. 1555, přestavovaný r. 1678. Na kuželovitém kopci Čepička (391 m), západně od obce, jsou zachovány zbytky středověkého opevnění, postaveného pány z Pernštejna ve druhé čtvrtině 15. století na dočasně zabraném klášterním panství. Na úpatí Dřínové, postižené těžbou vápence, byly při záchranném archeologickém výzkumu objeveny četné nástroje a dokonce i základy chýší lovců a sběračů z pozdního paleolitu.

Mezi nejcennější stavební části kláštera patří kapitulní síň, přiléhající ke křížové chodbě na východní straně. Má křížové žebrové klenby na dvou pilířích a uchoval se v ní původní kamenný čtenářský pult.

Křížová chodba

Křížová chodba, obklopující čtvercový rajský dvůr, se dotýká severní strany kostela. Byla dokončena kolem roku 1260. S původní raně gotickou klenbou s bohatou výzdobou je dnes nejzachovalejšístavbou tohoto druhu na Moravě.

Nejenže se Předklášteří může chlubit klášterní Bránou nebes, ale obec sama je bránou do okolní zajímavé přírody - do romantického údol í Loučky (zčásti bohužel narušeného lomem) i do lesního komplexu Pasníku (543 mj. Kromě krásných zbytků přirozených Iistnatých lesů tam najdeme i velkolepý porost původem severoamerické douglasky, zvaný "Jubileum". Údajně byl vysazen na počest 60. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Mobiliář

Na lučinatých svazích mezi ovocnými sady jižně od Předklášteří se nachází vyhledávaný Iyžařský areál "Na Klínku". Pořádají se zde i evropská mistrovství v lyžování na trávě.

Mobiliář dnešního farního kostela je barokní, obrazy jsou dílem malířů F. A. Maulbertsche, J. Sterna a I. Raaba, sochařská výzdoba dílem J. Winterhaldera st. a O. Schweigla. Pod hlavní kostelní lodí se nachází hrobka, do které jsou dodnes pohřbívány členky řádu. V předsíni kostela je umístěno několik kamenných náhrobků abatyší kláštera.