Zpět

Nedvědice, Doubravník a okolí

Pernštejn

Hrad Pernštejn patří mezi nejmohutnější a nejlépe zachovalé hrady v Česku. Byl založen v sedmdesátých či osmdesátých letech 13. století na skalnatém ostrohu rodem, který se po něm začal psát páni z Pernštejna. Vlastní hrad tvoří komplex budov, chráněný suchým příkopem. Stavební vývoj hradu vyvrcholil v poslední třetině 15. a v první polovině 16. století, kdy získal dnešní pozdně gotickou a renesanční podobu. Hradu se říká mramorový podle ostění a portálů z bílého nedvědického mramoru. Hrad, který je majetkem státu ve správě Památkového ústavu v Brně, je veřejnosti přístupný a patří k turisty nejvyhledávanějším památkám na Moravě.

Kostel sv. Kunhuty

Ve středu městečka Nedvědice se nachází farní kostel sv. Kunhuty, který byl postaven v roce 1727 na místě dřevěného kostelíka z roku 1520. Hlavní oltář patří mezi cenné řezbářské práce.

Významná moravská řeka Svratka, dlouhá 173 km, pramení na Křivém javoru poblíž Žákovy hory ve Žďárských vrších. Směrem po proudu se postupně zahlubuje a vytváří jedinečnou údolní scenérii, obklopenou strmými vrchy. Taková je i krajina na jejím středním toku v okolí Nedvědice i níže u Doubravníku a Borače až k Tišnovu. Celá je zahrnuta do přírodního parku Svratecká hornatina.

Městečko Nedvědice patří se svými třinácti sty obyvateli k největším obcím Tišnovska. Již od začátku 20. století je vyhledávaným letoviskem, poněkud později i střediskem zimních sportu. Známý je nedvědický mramor, který zde býval těžen v několika lomech a byl po staletí používán na mnoha významných církevních i světských stavbách. Získal dokonce ocenění i na světové výstavě v Paříži.

Doubravník

Historické jádro Doubravníka je státem chráněnou památkovou zónou, tvoří ho vedle farního kostela zbytky opevnění, fara a některé obytné domy. Kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven na místě zaniklého kláštera augustiniánek v letech 1535-1557 v pozdně gotickém a renesančním slohu pány z Pernštejna jako jejich rodová hrobka. Věž na západní straně byla do současné podoby upravena až roku 1792, do té doby bylo zvonicové patro věže dřevěné. Na severní straně kostela byla v roce 1867 přistavěna pseudogotická hrobka Mitrovských, ve které se nachází 19 sarkofágů odlitých ve štěpánovské huti. V barokně vybaveném interiéru kostela zaujmou návštěvníky mramorové reliéfní náhrobky a křtitelnice z r. 1601. Sochařská výzdoba je dílem Prudká Ondřeje Schweigla a tympanon portálu hrobky Mitrovských vytvořil sochař Josef Břenek.

Bystřinný a chladný tok Svratky se pstruhy a lipany je vyhledávaným revírem sportovních rybářů. U Doubravníku a Prudké bývaly dokonce pořádány i mezinárodní muškařské závody.

Skála

Přírodní rezervace Sokolí skála u Prudké byla vyhlášena již r. 1949. Zaujímá průlomové skalnaté údolí řeky Svratky, jedno z nejhlubších na Českomoravské vrchovině. Sokoli zde hnízdili jen krátce v 50. letech minulého století. Na nepřístupných skalách však dodnes hnízdí výři a v posledním období i krkavci.

Již při vystoupení z vlaku však v Nedvědici na první pohled upoutá dominanta na jejím západním obzoru. Ze skalnatého ostrohu nad údolím říčky Nedvědičky se tam tyčí velkolepá silueta hradu Pernštejna, mohutné stavby budované po sedm staletí, která nemá svou ryzostí a četnými prvky fortifikačního umění ve střední Evropě obdoby. Ze stavby dodnes dýchá slavná minulost mocných pánů z Pernštejna, kteří měli ve svém erbu hlavu zubra - nejmohutnějšího zvířete zdejších původních hvozdů. Pozornost dodnes poutá i mohutný tis, temný strom v blízkém podhradí, který jako pozůstatek suťového lesa může snad pamatovat i zahájení výstavby hradu.

Blízký Černvír zaujme nejen krytým dřevěným mostem ze začátku 18. století, ale i starobylým kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie na skalní ostrožně nad Svratkou, který má původ v románské svatyni z první poloviny 13. století.

Pradávnou historii má Doubravník. Vždyť zde ještě o několik let dříve než cisterciácký klášter Porta coeli u Tišnova byl založen klášter augustiniánek. Zanikl však již po vypálení husity r. 1428 a jeho místo zaujal velkolepý chrám Povýšení sv. Kříže. V této bílé dominantě svrateckého údolí bývají pořádány na velmi cenných a kvalitních varhanech z r. 1760 známé koncerty.

Křížovice

Malebná vesnička Křížovice v kopcích nad Doubravníkem se nachází v nadmořské výšce téměř 500 m. Z bývalé stodoly zde má od roku 1971 ateliér sochař Zdeněk Macháček, autor dřevěných plastik, jimiž je vyzdobena i zdejší náves. V někdejší hospodářské budově je od roku 1991 umístěna Galerie Z Ruky, kde jsou v letní sezoně pořádány krátkodobé výstavy uměleckých předmětů, zejména obrazů a keramiky, a v přilehlém přírodním amfiteátru významné kulturní akce. Křížovice jsou také místem, kde se před svým zatčením ukrývali tišnovští skauti V. Železný a A. Pokorný, účastníci protikomunistického odboje, kteří po incidentu končícím smrtí dalšího člověka, byli v prosinci 1952 popraveni.

Pod Doubravníkem je osada Prudká, pojmenovaná jistě proto, že se tu Svratka prudce prodírá skalnatým údolím. Nad jejími peřejemi stéká zjara z rulových skal zlato tařic, z kamenů do vody se vrhají skorci, zatímco šedivé volavky nehnutě čekají na záblesky pstruhů a lipanů. Právě tento kout údolí Svratky nad Boračí měl na mysli spisovatel Josef Uher, rodák z blízkého Podolí, když začátkem 20. století napsal: "Pak jsem odešel do ústraní, abych mohl se oddati vlastním myšlenkám... Dřevěný most Několika pohledy zamiloval jsem se do tohoto kousku země a ihned jsem se tam uvelebil. A tu opět pod širým nebem počal jsem se probírati ve svých nadějích o příštím životě."

Dřevěný krytý most přes Svratku v Černvíru je významnou památkou lidového stavitelství. Byl postaven roku 1718 a na Moravě je nejstarším mostem tohoto typu. Je 32 m dlouhý, 2,6 m široký a 4 m nad hladinou. Střecha mostu je pokryta štípaným šindelem.

Prudká

Osada Prudká, je známá nejen rekreačním střediskem železničářů či papírnou, ale i tím, že zde v bývalém mlýně žil v posledních desetiletích svého života významný malíř Bohumír Matal (1922-1988), člen Skupiny 42, u něhož se scházely v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století významné brněnské osobnosti vědy a kultury.

Poslední vesnicí nad Tišnovem jsou na březích Svratky Štěpánovice. Obdobně jako mnohé jiné vesnice Tišnovska jsou obklopeny starými vysokokmennými sady, neodmyslitelnou součástí této krajiny. Není divu, že ve Štěpánovicích žijící malíř a grafik Emanuel Ranný zasvětil podstatnou část svého výtvarného díla právě ovocným sadům. A básník Jan Skácel, který často za výtvarníkem zajíždíval lokálkou z Tišnova - jeho slovy "jablkovým vlakem", považoval dokonce ovocný sad za synonymum domova.

Podolí

V obci Podolí je rodný dům spisovatele Josefa Uhra (1880-1908), básníka našeho kraje, který se svým dílem zařadil mezi významné moravské spisovatele počátku 20. století. Akcentem na sociální začlenění člověka byl často přirovnáván k Maximu Gorkému, zejména v jeho tzv. bosácké etapě tvorby.