Zpět

Lomnice a okolí

Lomnice

Lomnice u Tišnova je městečko pozoruhodné nejen zámkem a barokním kostelem, ale i svými památkami na židovskou osadu, která zde existovala více než 200 let. Jádro městečka bylo přestavěno v druhé polovině 17. století podle plánu vídeňského architekta C. P. Tencally.

Starobylou a velmi půvabnou Lomnici, která je sice s třinácti sty obyvatel pouze městečkem, můžeme bez nadsázky nazvat hlavním městem Sýkořské hornatiny. Kostel Tak se právem nazývá svým reliéfem velmi členitý okraj Českomoravské vrchoviny s nejvyšším vrcholem Tišnovska Sýkořem (704 m), který se zvedá jen pár kilometrů severně od Lomnice. Nejpěknější cesta do městečka vede od Tišnova proti proudu "zlatonosného" Besénku přes Lomničku a Šerkovice a pak hlubokým zalesněným údolím, které bývalo zámeckou oborou.

Farní kostel Navštívení Panny Marie je jednolodní stavbou s kaplemi a dvěma věžemi. Byl postaven v raně barokním slohu podle Tencallova projektu staviteli Pavlem Weinbergerem a Janem Křtitelem Ernou.

Radnice

Radnice v Lomnici, sídlo obecního úřadu, je jednopatrová a má věž. Je z doby přestavby středu obce podle Tencallova plánu. V rámci opravy byla v roce 1928 věž pokryta pocínovaným plechem a natřena. Poslední větší oprava budovy se uskutečnila v roce 1994.

Nevelká Lomnice má více historických památek a dalších pozoruhodností než leckteré větší město. Nejprve mocný rod pánů z Lomnice s orlím křídlem v erbu, poté Žerotínové a od r. 1662 původem maďarský rod Serenyiů usměrňovali nejen tvářnost svého hlavního sídla - lomnického zámku, který vznikl přebudováním původního gotického hradu, ale i vytříbený ráz celého městečka. Nesmazatelné stopy zde zanechala i svérázná kultura židovské obce. Nejen renesanční zámek s parkem, barokní kostel (jediný se dvěma věžemi na Tišnovsku), radnice, tvarově neobyčejně bohaté sousoší morového sloupu, židovská synagoga a hřbitov, ale i řada dalších artefaktů činí Lomnici výjimečnou. Jmenujme alespoň stylově čistou raně barokní kapli sv. Antonína Paduánského, rozvernou sochu krále piva Gambrina ve výklenku bývalého pivovaru od sochaře J. Břenka z r. 1856 (zřejmě jedinou v pivomilné České republice) a rám obrazu Zámeknaznačující pomník na hrobě malíře Bohumíra Matala, jehož autorem je přední český sochař Vladímír Preclík.

Původně gotický hrad z 13. století byl později několikrát přestavován, než dostal podobu nynějšího zámku. K nejstarším částem objektu patří průčelí s gotickou věží a hradní kaple, renesanční údobí zde zanechalo přízemní arkády na prvním nádvoří a portál před hlavním vchodem a také barokní přestavba je zde v různých prvcích patrná dodnes.

Synagoga

Pozdně barokní židovská synagoga z let 1780-1785 na původním židovském náměstí navazuje na starší modlitebnu. Po vysídlení židovského obyvatelstva byla užívána k různým účelům a značně zchátrala. Po několikaleté rekonstrukci byla slavnostně otevřena v roce 1997 a je využívána ke kulturním účelům.

Hřbitov

Významnou kulturní památkou v Lomnici je starý židovský hřbitov s téměř tisícem kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou z počátku 18. století.

Na dávnou tradici Lomnice jako významného centra textilní výroby navazuje současný závod, produkující nábytkové potahové látky, A nelze znovu nepřipomenout spisovatele Josefa Uhra, který ve svých prózách velmi barvitě vylíčil bědný život zdejších tkalců na přelomu 19. a 20. století. Jeho busta od sochaře J. Vrzala byla r. 1970 odhalena na Židovském náměstí.

Po stezkách dávných tkalců, kteří na trakařích vozili své dílo přes hory a doly k lomnickým faktorům je možno z Lomnice vykročit třeba na Veselský chlum, janovcové stráně pod Synalovem nebo do třešňových sadů u Rašova. Zajímavá je cesta dále proti proudu Besénku, v jehož údolí četné zbytky náhonů a rybničních hrází svědčí o tom, že zde v minulosti energie tohoto malého toku byla využívána v několika mlýnech a pilách. Na stráni poblíž Osik upoutá malebný barokní kostel sv. Stanislava, stojící v blízkosti zbytků hradu, který býval mylně považován za Levnov.

Lesy

V rozsáhlých sýkořských lesích severně od Lomnice se zachovaly četné zbytky přirozených listnatých lesů s převahou buku, z nichž několik se podařilo vyhlásit za chráněná území. Patří k nim i přírodní památka Míchovec nad Křeptovem - skalnatý rulový hřbet se starým suťovým lesem a s masovým výskytem opojně vonící horské byliny měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva).

Dub

I v lesích změněných hospodářskou činností zůstaly jako svědkové dávných časů ojediněle zachovány staré listnaté stromy. K nejstarším z nich patří "Žižkův dub" nad údolím Besénku severně od Šerkovic.

Především zde však zaujmou rozlehlé sýkořské lesy s četnými zbytky starých bučin s javory. A co je v nich rozseto zajímavých skal a skalek z lavicovitě se rozpadající bítešské ruly! Některé z nich dokonce připomínají zříceniny dávných hradů - například Hrádky nad bledulovým údolím Chlébského potoka.

Nejen z televizní věže na vrcholu Sýkoře - střeše Tišnovska, ale i z některých dalších kopců Sýkořské hornatiny lze přehlédnout celou Moravu. Od vinorodé Pálavy až po většinou zasněžené hřbety Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V takovém širokém krajinném záběru nelze pominout ani Tišnovsko, krásnou, rozmanitou a pohostinnou krajinu uprostřed Moravy, která Vás v kterémkoliv ročním období určitě potěší.

Chlum

Pěknou ukázkou tradičního obdělávání chudých kamenitých půd je vrcholový hřbet Veselského chlumu (578m) nad vesničkou Veselí u Lomnice. Zachovala se zde malebná mozaika políček, sadů, pastvin a květnatých travinobylinných lad, místy rozčleněná rovnanými zídkami z plochého rulového kamení.