Zpět

Deblín, Lažánky a okolí

Kostel

Farní kostel sv. Mikuláše v Deblíně se připomíná k roku 1294 a jeho starobylý ráz byl setřen po rozsáhlé přestavbě podle projektu Mořice Grimma z roku 1746. Dodnes se zachovalo několik románských portálů. V kostele jsou pozoruhodné náhrobní kameny ze 16. století a cenné varhany z 18. století, které pocházejí ze zrušeného kostela sv. Mikuláše na náměstí Svobody v Brně.

Kostel

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoslavi má románsko-gotické jádro z druhé poloviny 13. století. Kostel byl často přestavován, dnešní podoba je z roku 1886. Ve zvonici jsou starobylé zvony z konce 15. století.

Vápenka

Od nepaměti se těžil na Tišnovsku vápenec, na více místech i v okolí Lažánek. Tuto starou, již dávno nečinnou vápenku má obec Lažánky ve svém znaku.

Do Deblína se z Tišnova jede proti proudu Závistky stále do kopce. Vždyť starobylý deblínský kostel leží ve stejné nadmořské výšce, jako je vrchol Květnice! Od poloviny 13. století zde stával i hrad kdysi významného moravského rodu pánů z Deblína, jejichž bohatství zřejmě pocházelo z okolních stříbrných dolů. Hrad zanikl již v době třicetileté války, jeho zdivo bylo rozebráno na výstavbu domů. A tak kromě kostela sv. Mikuláše patří ke zdejším stavebním památkám zejména empírová myslivna z počátku 19. století na silniční křižovatce jihozápadně od obce.

Bílý potok

Jižně od Maršova a Lažánek protéká hlubokým, místy skalnatým údolím Bílý potok. V osadě Šmelcovna, kde se kdysi zpracovávaly rudy těžené v blízkém okolí, je rekreační areál s hospodou. Každoročně zde turisté pořádají koncem března" Vítání jara" - po vzoru básníka Petra Bezruče, který sem začátkem 20.století rád chodíval, obklopen veselými přáteli z turistického klubu "Noha".

Lom

Zarůstající opuštěný lom u lažánecké vápenky

Právě tato starosvětská myslivna, stojící na pomezí polí a lesů, jakoby symbolizovala kontrastnost zdejší krajiny. Široce klenuté hřbety kolem Deblína, Svatoslavi, Úsuší, Braníškova, Maršova a Lažánek jsou sice téměř souvisle zorněné, ale pod nimi, na svazích údolí a dílčích hřbetech se rozkládají souvislé lesy rozmanité dřevinné skladby. Převážně smrkový Deblínský les západně od obce je rájem houbařů. Podstatně pestřejší, často listnatý, je hojně zazvěřený lesní komplex Tichanova severně od Maršova a Lažánek. Chráněný zbytek starého bukového porostu Slunná, známý spíš pod pojmem "Lažánecký prales", si v ničem nezadá s velebností některých karpatských bučin. Z části vápencové území (zejména okolí Maršovského žlebu) vyniká i několika pozoruhodnými krasovými jevy včetně ponorného potůčku. Méně souvislými, ale stejně krásnými lesy jsou obklopeny i další vesnice a osady v okolí Deblína - Pejškov, Vohančice, Žernůvka, Čížky, Nelepeč.

Slunná

V rozlehlém lesním komplexu Tichanova mezi Lažánkami a Herolticemi se zachoval pralesovitý zbytek bučiny s Iípou, chráněný v přírodní rezervaci Slunná.

V polovině cesty mezi Maršovem a Lažánkami je rozsáhlá, desítky metrů hluboká jáma opuštěného kaolinového dolu. Kaolin se zde těžil v letech 1906-1932 a lanovkou byl dopravován k úpravě do Veverské Bítýšky. Po ukončení těžby byl důl zaplaven, díky namodralé vodě se tomuto jezírku říkalo "Mořské oko". Třebaže voda v něm již není tak modravá jako dříve, dodnes je vyhledávaným přírodním koupalištěm.

Brambořík

Přitažlivé je údolí Bílého potoka, tvořícího jižní hranici Tišnovska. Romantické údolí, které bylo prohlášeno za přírodní park, vábilo už v době mezi světovými válkami brněnské trampy a turisty a je hojně navštěvováno i dnes. Staré mlýny, místy peřejnatý tok, skalnaté svahy se starými štolami po těžbě rozmanitých rud, květnaté louky a smíšené lesy zde dodnes vytvářejí úlevné a osvěžující prostředí.

Od vrcholu léta až do pozdního podzimu zdobí listnaté lesy zejména jižní části Tišnovska růžové květy bramboříku nachového (Cyclamen purpurascens). Jednu z nejsevernějších lokalit v Evropě má tento zákonem chráněný druh na Jahodné mezi z Štěpánovicemi a Brusnou.